Jdi na obsah Jdi na menu
 


Milbemax - účinný i proti Dirofilarióze

11. 4. 2007

ObrazekMilbemax - účinný i proti Dirofilarióze

Oblí červi u psů a koček

     Je mnoho druhů hlístic, kterými se mohou psi a kočky nakazit a mají jeden společný znak - kruhový průřez. Odtud jejich název. Většina druhů žije ve střevě. Tam se některé, jako například měchovci, přichytí na stěnu střevní ústním ústrojím. Jiní volně spočívají v luminu střeva nebo se pohybují proti proudu putující zažitiny. Další mohou žít mimo střevo, například v srdci, jako je tomu u Dirofilárie immitis - Vlasovce psího - onemocnění známe jako " Srdeční červivost".

Vlasovec psí : Dirofilaria immitis

     Psi se mohou nakazit dirofilárií kousnutím infikovaným komárem. Infikovaní komáři se vyskytují v jižních středozemních oblastech, ale jejich výskyt se v posledních letech rozšiřuje i do severněji položených zemí. Často je také nákaza šířena dovodzem zvířat z ohrožených oblastí a nebo při vycestování do těchto míst, např. na dovolenou a pod. Jestliže má jedinec dospělé dirofilárie v srdci, ty pak ucpávají cévy a mohou tím způsobit selhání srdce. Navíc dospělé červy nelze snadno odstranit. A proto je nejlépe nákaze předcházet. Psy, kteří pobývají nebo budou pobývat v oblasti s výskytem dirofilárie, nejlépe ochráníme podáním léku, který zabije larvy dříve než mají šanci se vyvinout v dospělého červa v srdci.

Vývojový cyklus

     Srdeční červivost ( Dirofilaria immitis ) nákaza u psovitých ( pes, liška, vlk ) a kočkovitých šelem a u dalších zvířat nastane jen v geograficky vyhrazené oblasti, velkou měrou protože část životního cyklu parazita proběhne v komárech. Častejší je tato parazitóza u psů než u koček. Dospělý červi mají asi 1mm v průměru a jsou 10 až 30 cm dlouzí. Žijí zpravidla v plicních tepnách odkud se proti toku krve dostanou do pravého srdce a dokonce až do duté žíly. Závažnost výskytu dirofilárie tkví v její schopnosti způsobit chronické onemocnění plic a srdce, které může vést až ke smrti a je riskantní a obtížné je léčit.

     Různé druhy komárů mohou přenášt infekční larvy ( 3.stadium ) kousnutím psa. Larva migruje přes ústní ústrojí komára do těla zvířete. Místo po kousnutí asi týden po infekci pelichá. V podkoží se vyvíjí 4. larvární stádium a vede k dalšímu pelichání asi 2 měsíce po infekci. Během 3. až 4. měsíce po infekci mladí dospělci ( 2 až 4 cm dlouzí ) migrují do cílového orgánu ( plicní tepny, pravého srdce, duté žíly ). Někteří dospělci mohou také migrovat do břicha, centrální nervové soustavy, očí, průdušek a dalších orgánů. Během dalších 3 měsíců dorostou do délky 10 až 30 cm a pohlavně dospějí. Začnou uvolňovat larvy 1. stádia, nazývané mikrifilárie ( cca 0,3 mm ). Prepatentní doba je asi 6 měsíců. Mikrofilárie přežívají okolo 2 let a dospělci, nazývaní makrofilárie, asi 7 let. Komáři při kousnutí nakaženého psa naberou i mikrofilárie. V komárech dochází k vývoji parazita na 2. larvární stádium a na infekční 3. larvární stádium během několika týdnů.

     Pro vývoj je nutná teplota ne nižší jak 14 - 21 stupňů a vlhkost, která je optimální pro komáry. Tyto klimatické požadavky určí zaměpisný a sezónní výskyt parazita. Tímto je dáno tozšíření parazita v tropických a subtropických regionech a také v některých oblastech s teplejším mírným podnebím. Pravděpodobne nakažení parazitem je přímo úměrná k počtu komárů a infikovaných psů v daném regionu. Vyšší výskyt převažuje u psů starších a žijících venku, jelikož u nich dochází k větší expozici. Mikrofilárie může infikofat štěňata intrauterinně ( vnitroděložně ). Imunita dovolí vzniku infekce, ale omezí počet dospělců v plicních tepnách.

     V Evropě se D. immitis vyskytuje endemicky, hlavně v jižních zemích : Portugalsko, Španělsko, Francie, Itálie a Řecko. Největší endemická oblast je v údolí řeky Pád v severní itálii, s výskytem u 50 - 80% psů. Odtud je expanze do oblastí s mírnějším podnebím již od 70. let, jednak díky zvýšenému pohybu domácích psů a asi také zásluhou přizpůsobování komárů a dirofilárií nižším teplotám potřebným pro vývoj. Ve Francii se endemické oblasti rozšiřují také severně od Paříže. v našich zeměpisných šířkách se D. immitis vyskytuje v Maďarsku, Na Slovensku a v České republice.

     Hostitelské druhy zahrnují psy a mnoho jiných druhů jako je kočka, liška, vlk, šakal, medvěd, fretka, kůň, opice a zřídka i člověk. Nicméně, u mnoha druhů, nedijde k rozmnožení parazita a ten zahyne ve stadiu dospělce.

Prevence

 

     Onemocnění dirofiláriemi může být velmi vážné či smrtelné, avšak léčba nese další rizika  a nemusí být plně účinná. Cílem proto musí být prevence, zvláště proto, že je jednoduchá, bezpečná a efektívní. Před zahájením preventivního ošetření by měl být pes testován na možnou infekci dirofiláriemi ( v případě možnosti nakažení v minulosti ). V případě pozitivního testu  je nutno nejdříve zahájit léčbu, a až po vyléčení je možno preventivní ošetření.

     Milbemax je účinný proti 3. 4. larvárnímu stadiu, mikrofiláriím a do jisté míry i dospělcům. Preventivní účinek Milbemaxu před možnou infekcí dirifiláriemi je 4 týdny po podání.

Dirofilarióza jako zoonóza

     Dirofilárie se u lidí obvykle vyskytuje jako jednotlivý červ, často lokalizovaný jen pod kůží, ačkoli někdy může doputovat až do plic. Výskyt u lidí je velmi malý, nepochybně také proto, že není pravděpodobně vůbec rozpoznán.